Martin Jičínský

Konečně dorazil objednaný balík s materiálem. Ocel na nůž N 690, modro-černá micarta a červený fíbr na podlepení ruček. Objednal jsem si ještě 40% roztok chloridu železitého, ten se používá k naleptání čepele, zvýrazní se pak struktura ocele. To ale u Lutry dělat nebudu. Od návrhu, co jsem si posledně udělal v PC, se trochu změnila podoba předlohy. Než řezat do železa a zjistit, že nůž nesedí v ruce, je lepší si udělat model třeba z kartonu a pořádně si to vyzkoušet. Já jsem našel 4 mm šedý plast, tak jsem si z toho udělal takový 3D model. Výroba tohoto modelu mi alespoň ukázala, které kroky budou nejtěžší. Tady zkouším plochý výbrus čepele. Na horní hřbet čepele jsem přidal takové vroubky, do kterých se lépe opře palec. Rukojeť jsem trochu lépe anotomicky přizpůsobil. Toto už bude finální podoba čepele.  Další krok bude obrobení tvaru nože a výbrus čepele, k tomu mi poslouží právě vyrobená šablona.

Pevný nůž bez pouzdra je jako pes bez boudy. Pokud se nemá kam schovat, časem se otupí a není spokojený. Nehledě na bezpečnost. Proto je důležité pro nůž, který nám má pomáhat zajistit pouzdro. Moje osobní zkušenost je zatím s pouzdry z kůže. Je nutné si na ně vyříznout správný tvar z kůže, dle nože. Poté se provede slepení budoucího švu. Dále vyříznutí drážky pro šev, šídlem se propíchají dírky pro sedlářskou nit. Pak se provede sešití. Ve finále se pouzdro navlhčí, nanese se barva a ještě mokrá kůže se vytvaruje přesně na čepel. Po vyschnutí máme perfektně padnoucí pouzdro. Stačí jen naimpregnovat lněným olejem a včelím voskem a je to. Při práci s kůži se musí obětovat nějaký čas. Výsledek, ale stojí za to a navíc je kůže krásně voňavá a k určitým nožům, většinou z přírodních materiálů, tak nějak patří. Když jsem hledal typ pouzdra pro budoucí  nůž Lutra , moc mě zaujaly modely z kydexu.  Je to slitina plastů, která je po zahřátí velice dobře

Od prvního nože Sus I. uplynula nějaká doba a já mám v hlavě další model. Jedná se o nůž pro volný čas. Montáž bude provedena fulltang (čepel pokračuje do rukojeti v neztenčené podobě). Materiál použiji kvalitní nerezovou ocel N 690. Šířka čepele bude 4 mm, výška okolo 35 mm, celková délka nože bude okolo 250 mm. Nakreslil jsem si základní tvar, ale určitě se bude ještě v detailech lišit. Jmenovat se bude Lutra ( latinsky vydra ). Po opracování ji pošlu do odborné kalírny, kde se postarají o tepelné zpracování (kalení a popouštění), zvyšující její tvrdost. Rukojeť tzv. ručka bude z mikarty( modro-černé barvy). Je to materiál vrstvený z textilní látky a pryskyřice. Po opracování je moc pěkná, drží tvar a na dotek je příjemná. O pouzdru jsem ještě nepřemýšlel. Uvidím až s hotovým nožem. V současné době čekám až mi dorazí materiál a pustím se do toho. Průběžně sem budu dávat kroky z výroby. Osobně se na tuhle "vydru" docela těším. Co na ni řík

Pazourek. Na co si při vyslovení tohoto slova vzpomenete? Já na Lovce mamutů, s hrdiny Kopčem, Veverčák, Mamutík a další z Věstonické tlupy, která lovila na břehu Dyje a území Jižní Moravy. Pazourek pro ně představoval velké bohatství. Získávali z něj spoustu drobných nástrojů, nožů, hrotů na oštěpy, různých škrabek na čištění kůže z ulovené zvěře.  Sloužil i jako cenný artikl při výměnném obchodu. Později byl používán k rozdělání ohně. Definice dle Wiki je, že pazourek je tvrdá sedimentální kryptokrystalická forma křemene. Barvu má tmavošedou, modrou, černou nebo temně hnědou a často se skelným vzhledem. Vyskytuje se ve formě pecek i větších objemů uvnitř usazených hornin jako jsou křídy a vápence. Jako malý jsem vždycky chtěl pazourek najít v hromadě kamení, které většinou bylo u některého z písníků. Nebyl jsem úspěšný. Teď vím, že pecky pazourku se na našem území dají najít vzácně, většinou na území, kde zasahoval v minulosti ledovec. Bohatá naleziště jsou spíše na ú

Bral jsem je automaticky hned ráno, co jsem se vzbudil. Jen díky nim jsem viděl, alespoň jsem si to myslel. Ale co když to jde i bez nich? Lze přestat nosit dioptrické brýle? V současnosti si brýle beru pouze do zaměstnaní a sundám je, jakmile ho opustím.  Je to bez nich příjemné. Sice nevidím ostře, ale zhruba po hodině si na to zvyknu. Na levém mám cca 1,5 a na pravém 2 nebo 2,5 dioptrie. Existují možnosti jako kontaktní čočky nebo v extrému laserová operace. Čočky podle mě nic neřeší. Stejně jsou to zase "berle", které si každý den musím brát a operace je radikální řešení. Navíc celkem nákladné. Jsou i další možnosti. Na  tomto videu  o tom mluví člověk, který se vyléčil sám. Jen vůlí a cvičením podle knížky  od Mirzakarima Norbekova, která je celkem zajímavá a už ji mám také doma. Autor tam popisuje svoje zkušenosti a ukazuje cestu, kterou je možné se vydat. Osobně jdu do toho. V průběhu následujících měsíců sem hodím nějaké výsledky. Nebudu

Umět vyrobit si nůž. Tak to je jedna z věcí, která mě poslední dobou (spolu se cvičením) hodně baví. Je to rok a něco zpátky, co jsem od svého anděla dostal možnost jet na workshop na výrobu nože. Je to pan  Zdeněk Janča , ten mi přes víkend ukázal postup. Bylo to v profesionální nožířské dílně v západních Čechách. A tam jsem pod jeho dohledem vyrobil tohle ... A protože se tomu chci dále věnovat, tak jsem nedávno v dílně dokončil můj první nůž dělaný v domácích podmínkách. Je to nůž dělaný z obyčejné ploché uhlíkové oceli, která je po výbrusu zakalená. Kvalita oceli na nůž není úplně top, možná ani průměr. Ale je to první nůž. Ručka je z obyčejného dubu, který mám na topení asi druhým rokem ve dřevníku.  Záštita je také z ploché oceli. Čepel je lepená tzv. na trn.  Pouzdro je z hovězí kůže 3mm, barvené na světlý ořech, ošetřené lněným olejem a včelím voskem. Nůž by měl mít jméno. Tento se jmenuje   Sus I. (latinsky prase ) V tomto

Každý má něco, co ho dobíjí, motivuje a inspiruje. U mě je to kromě rodiny, dílny i hudba. Cestu k ní jsem si nenašel přes rádio nebo TV, ale přes Youtube a telefon s wifi. Je lehce dosažitelná. Používám ji při cvičení, při relaxu nebo když něco tvořím v dílně. Stačí zadat motivační, inspirační hudba a je to. Rád mám i filmovou hudbu.  Líbí se mi soundtrack z  Gladiator ,  Inception ,  Forrest Gump , Amélie from Montmartre  nebo cokoliv od zpěvačky  Zaz . Na cvičení je super  The Last of the Mohicans , Motivace Rap SK/CZ  a spousta  dalšího Pro mě jiná liga je pan Ennio Morricone. Dokonce jsem na něm byl s mamkou v lednu v  Praze. A bylo to víc než super. Jeho skladby z filmů jsou pro mě jedny z nejlepších a nejsilnějších, The Ecstasy of Gold ,  Once Upon a Time in America ,  A Fistful Of Dollars ,  La Professional  a spousta dalších. Je toho strašně moc a to je asi dobře. Každý si může najít to svoje. Když si potřebuji vyčistit hlavu nebo zlepšit náladu, tak hudba

Pro jednoho jednoduchá, pro druhého velmi těžká věc. Myslím usnout, když si lehnu do postele. Potkávám okolo sebe lidi, kteří tvrdí, že nemůžou usnout. Spánek tvoří třetinu našeho života, tělo ho potřebuje pro regeneraci. Dle mě i naše duše ho potřebuje, aby si odpočinula a načerpala novou sílu. Proto je třeba ho dodržovat, ať chceme nebo ne. Není od věci zainvestovat do matrace, roštu. Ten je dobré mít i dobře nastavený. Ale i pokud tento hardware mám, tak proč nemůžu usnout? Prášky na spaní není správná cesta. Já jsem to měl někdy tak, že jsem si lehl do postele, ale mozek neustále nad něčím přemýšlel. Co jsem dnes zažil, co bude zítra v práci, jak stihnu ráno udělat tamto, nebo tohle. To je špatně. Pokud si jdu lehnout, musí se naučit odpočívat i můj mozek. Naučil jsem se jednoduchou metodu a platí nejen na spánek. Je to dýchání. Opravdu stačí jen pravidelně dýchat, soustředit se na svůj nádech a výdech. Při tom pomalu uvolňovat svaly a napětí v nich. Představovat si, jak se

 Začal jsem koncem prosince 2014. V tu dobu mě téměř stále bolela záda - verdikt byl vyhřeznutá ploténka a samozřejmě skolióza od dětství. Navíc nějak vygradoval můj komplex z ne úplně dokonalé hubené postavy. Shlédl jsem videa o workoutu a prostě jsem začal.  Začít cvičit jsem zkoušel x-krát, ale snad poprvé jsem si řekl PROČ a rovnou začal i s pravidelnou stravou.  Proč jsem začal cvičit? Protože chci odstranit nebo alespoň minimalizovat bolesti zad, zpevnit postavu a nabrat konečně svaly.  Proč jsem začal s pravidelnou stravou? Protože to s výše uvedeným hodně souvisí. A strava každé 3-4 hodiny je pro mé tělo ideální.  Cvičení ze začátku bylo pouze s vlastní váhou. Takže kliky, dřepy, přítahy kolen na žebřinách na břicho. Tohle jsem jel cca 3 měsíce obden.  Pak jsem nastudoval něco o tréninkových plánech pro postavy dle somatypu a zjistil, že jsem Ektomorf. Ze začátku jsem se toho názvu i děsil. Došlo mi, že moje věčně hubená postava, svaly spíš nic než moc a schopnost sní